PUTOVÁNÍ KRAJINAMI DUŠE A SVĚTA

„… co je nitro, ne-li vysoké nebe, protkané letem ptáků …“ Rainer Maria Rilke

Co je to svět a co je duše? Neexistuje uprostřed labyrintu naší psýché místo, v němž jsme spojeni s celým tímto zázračným Theatrem Mundi? Nejsme spíš součástí obsáhlé Anima Mundi, Duše světa? Tyto a podobné otázky rezonují v dílech čtyř výtvarníků, kteří se představí na společné letní výstavě v Galerii Co Co na Dobrši.

Vernisáž výstavy se koná dne 16. srpna 2014 od 16 hodin v Galerii Co Co na zámku v Dobrši č.p.1.

Dále je výstava otevřena pro veřejnost každou sobotu a neděli od 13 do 18 hodin až do 28. září 2014 a v jiné dny po domluvě na tel.: 777 329 932

 

Zuzana Füsterová / ZRCADLA NOCI

Tvorba malířky a konceptuální výtvarnice Zuzany Füsterové (nar. 1961, AVU v Praze) vychází z jejích archetypálních prožitků. Různými výtvarnými prostředky v ní tématizuje své duchovní hledání, překračující hranice projeveného a otevírající vhled do tajemné transcendentní sféry neprojeveného, neosobního bytí. Představuje pátrání po „vnitřním obrazu“ jako symbolu pro ono bezobrazné, pro tajemnou říši jednoty, kterou Zuzana tuší za všemi podobami. Ve svých abstraktních obrazech tematizuje tuto proměnu jako „smývání“ konceptů, podob či pocitů. Ve světelných objektech a zde vystavených digitálně vytvořených obrazech naznačuje, že cesta do této numinózní oblasti je spojena s médiem tmy, respektive s říší noci, jež nás otevírá tušení „nezměrných cest“, včetně našeho spojení s kosmem, který Zuzana vnímá jako živý a inteligentní, jako velké posvátné společenství bytostí.

 

Marek Florian / THEATRUM MUNDI

Čechokanaďan Marek Florian (nar. 1960), fotograf autodidakt, byl ve své tvorbě od počátku fascinován světlem. Pro zrod jeho výtvarné poetiky, využívající prvku náhody, byly klíčové jeho experimenty s více expozicemi, které mu umožnily vytvářet uvnitř fotografické kamery novou imaginativní skutečnost, jejímž hlavním výrazovým prvkem je světlo. Nový impuls vnesla do Markovy tvorby v roce 2006 digitální fotografie, která mu umožnila rozvinout jeho osobitý tvůrčí přístup do bohatých, koloristicky cítěných fotografických maleb, prezentovaných na této výstavě. Náměty k nim čerpal většinou na svých cestách na Střední a Dálný Východ, do Evropy a Severní Ameriky. Představují působivou reflexi našeho globálně propojeného a rychle se měnícího světa jako Theatra Mundi. Jeho fotografie, které evokují skutečnost jako neustále se promněňující tok ustavičného vznikání a zanikání, vznášejí otázku, do jaké míry je náš viditelný svět skutečný. „Nejde spíš jen o nestálé, přelévající se vzory na hladině řeky života?“ Marek Florian cítí, že tento nekonečný životní proud se vynořuje z neznámé „propasti mystéria“ (David T. Suzuki), z nevyčerpatelného zdroje Světla, kam se opět navrací.

 

Anna Sypěnová / SPOJENCI

Malířka Anna Sypěnová (nar. 1988, Fakulta výtvarných umění ČVUT v Brně) ve svých obrazech v různých podobách tematizuje transpersonální prožitek reality, který se jí otevřel během spontánní psycho-spitiuální krize, jež vyvrcholila zážitkem niterného míru a celistvosti, rozpouštějícím dichotomii mezi „vnitřním“ a „vnějším“, mezi „lidským“ a „více než lidským“ světem. Anna hledá pro vyjádření této své zkušenosti adekvátní malířské prostředky a obrazové symboly. V některých svých obrazech představuje lidskou formu jako otevřenou transparentní strukturu, která se spojuje se senzuálním polem okolní cítící krajiny, kdy hranice mezi psýché a zemí (či vzduchem) mizejí a člověk se stává součástí mraku, součástí obsáhlé Anima Mundi, Duše Světa. Okolní svět v obrazech Anny Sypěnové projevuje svou vlastní osobitou psychologii – zasahuje člověka, intervenuje do jeho příběhu. Nebe se jeví jako „tělo duše“ a mraky jako její tajemní poslové na nekonečné cestě vedoucí nás Domů. Aniččiny obrazy mraků navíc jedinečně rezonují s okolní krajinou kolem Dobrše, jejíž charakter je podle mě z velké části určován právě nebem.

 

Eva Výborná / LABYRINTY

Také tvorba malířky a sochařky Evy Výborné (nar. 1965, AVU v Praze) je inspirována jejími hlubinnými zkušenostmi a vzpomínkami. V Evině tvorbě se od počátku obsesivně navrací téma procházení stísněnými uzavřenými prostory přes různé překážky, nebo uvězení v labyrintu. Její rané, velice působivé, temně laděné pastely vyjadřují v tomto ohledu cosi zárodečného, hlubokého a těžkého, co odkazuje k prenatální oblasti a perinatálním prožitkům, k procesu zrození, který zdá se ovlivnil její obraznost. Bylo by zajímavé pokusit se Evinu tvorbu interpretovat prizmatem bazálních perinatálních paměťových matric transpersonálního psychologa Stanislava Grofa. Eva Výborná paměť těchto vzpomínek ve svých pozdějších obrazech prosvětluje, odlehčuje a rozpouští zářivou barevností a zároveň dynamizuje jejich prostorovou strukturu, která vnáší do obrazu expanzi a otevírá cestu ven z labyrintu.

Výstava byla připravena ve spolupráci s občanským sdružením PILGRIM.
www.pilgrim-putovani.blogspot.cz

Kurátor výstavy: Jiří Zemánek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *