Archiv pro měsíc: Červen 2016

O B R A Z O H R A V Í

Agnes Kutas _ Milli Janatková _ Jaroslav Kořán _ David Cajthaml _ O B R A Z O H R A V Í

Vernisáž výstavy se koná dne 2. července 2016 od 16 hodin v Galerii Co Co na zámku v Dobrši č.p.1.

Dále je výstava otevřena pro veřejnost každou sobotu a neděli od 13 do 18 hodin až do 10.srpna a v jiné dny po domluvě na tel.: 777 329 932

2016_1_ plakat 2016_1_pozvanka

/ AGNES KUTAS se narodila se v Budapešti. Zde absolvovala i Střední školu umělecko průmyslovou, obor Užitá grafika, navázala večerním studiem na budapeštské Akademii Výtvarných Umění a již v Praze v letech 1983-1987 studiem na DAMU, obor Scénografie.
Následovala soukromá pražská studia zpěvu a houslí. Od 1995 vytvořila svůj vlastní koncertní repertoár vycházející z mad’arské lidové hudby. Od 1997 hraje s hudebníky: Jana Lewitová (sefardské zpěvy a moravské balady), Kateřina Kolcová (jidiš a hebrejské zpěvy), Nicole Casalonga (korsické a transylvánské balady), Jaroslav Kořán (bubny a perkuse) a jeho Zapomenutý orchestr země snivců, Sara Q. Navarro a duo Szübtilis (HU, FR), Andrea Gerák (madarské lidové a vlastní písně ve dvou hlasech). Spolupracuje se skupinami Das ewiges kind (AT), Mamapapa banda, Icon orchestra, Fabia quartet (AT) Khaossia (ITA)
Jako zpěvačka a houslistka fungovala také v divadlech a divadelní skupinách jako Tujů, Les montreurs d’images (Ženeva), Grand Theatret (Groningen), La skupina, Divadlo Archa, a stále vystupuje se souborem Žlutý kopec, Taneční studio light a na Site specific projektech o.s. Mamapapa
Věnuje se také grafice, je ilustrátorkou několika mad’arských knih. Absolvovala společné a samostatné výstavy v České republice, Dánsku a Mad’arsku
Spolupracovala na CD: Jana Lewitová, Halé dítě a Kataryna Kolcová, The day is near a Mamapapa banda
Vydané vlastní CD: Fililibi, Home made,

/ MILLI JANATKOVÁ je výtvarnice a hudebnice narozená na Mělníku, s kořeny na Šumavě. 2002 – 2009 absolvovala magisterská studia na Katedře výtvarné kultury UHK, zaměření na grafiku a barevný linoryt (Eva Francová). V roce 2008 získala půlroční studijní stipendium na Universidade de Évora v Portugalsku. Věnuje se autorské hudbě, malbě a grafice.
Výtvarně se zaměřuje na téma krajiny s hlubším tématem sebepoznání a cesty k důvěře a zdraví. (Cykly „Lesy“, „Gesto – cesta k sobě“, „Cestovní deníky“ aj.) Duchovní tématika Milli tvorby se odráží v jemných, ale i energických odstínech a liniích v malbě akvarelem, linorytu a linoleových matricích jakožto samostatného artefaktu. Od roku 2003 vystavuje na společných i samostatných výstavách ( Paper View New York, Grafika roku, Salony výtvarníků Konta Bariéry aj.) Získala čestná uznání za grafiku (Grafika roku 2007 a Mezinárodní rokycanské bienále 2006 a 2008).
V hudbě se věnuje zpěvu, hře na kytaru a improvizaci, veřejně působí od roku 2006. Tvoří autorskou hudbu na pomezí žánrů s tématy projektů „Proměna“, a aktuálních „Klid, prosím!“ a „Mým kořenům“, které jsou zaměřeny na obnovení úcty ke zdraví, životu a šumavským předkům. V roce 2014 získala čtyři nominace na americké hudební ceny The Independent Music Awards a dvě nominace na Tais Awards za autorské sólové album „Proměna“. Do konce roku 2014 pedagogicky a hudebně působila na Konzervatoři Duncan Centre v Praze. Od roku 2015 se věnuje tvůrčí činnosti a novým projektům.

/ JAROSLAV KOŘÁN se narodil v r. 1962 v Praze. Studoval kreslení a klavír (LŠU), střední průmyslovou školu grafickou v Praze (obor Užitá fotografie) a také hru na bicí nástroje (Jaromír Rychetský). Zabývá se grafikou, videem a zvukovým designem různých divadelních, filmových a jiných projektů. Jako hudební improvizátor, hraje na různé druhy bicích nástrojů, zejména na svůj hudební nástroj Orloj snivců. V roce 1992 založil se svým bratrem Michalem orchestr hrající improvizovanou hudbu: Zapomenutý orchestr země snivců.
Baví mě vybarvovat a řídit náhody / Kreslit už tolik ne. Proto jsem před léty obrázky vyrýval do lina a tisknul, abych je mohl nesčetnými způsoby vybarvovat. Od dětství jsem totiž miloval malování a všelijaké patlání hlavně vodovými barvami. A tak jsem později rozvíjel kombinaci linorytu, akvarelu a vosku.
Akvarel je ale neskutečně subtilní a zatoužil jsem ještě po jiné technice, abych mohl dosáhnout větších rozměrů a výrazu a jasu barev. Jako student fotografie na grafické škole jsem viděl techniku „mramorování“ u restaurátorů. Jde o napodobování struktury mramoru tak, že klasická malířská olejová barva plave na vodní hladině, ze které se obraz jednoduše obtiskne. Technika se sofistikovaným způsobem používala na tisk přebalů starých knih. Začal jsem pomocí této techniky řídit náhody. Povýšil jsem si jí do nejoblíbenější metody a již dlouho s ní vytvářím monotypy a vyhovuje mi, že každý otisk je překvapením, a že výsledek se dá ovlivnit jen částečně. Metoda je to celkem rychlá, ale vyžaduje velké soustředění a zápal.
Nevytvářím konstrukce, příběhy a figury / V mých strukturách je málo z klasických malířských reflexí okolního dění.
Rád se inspiruji nebem, vodou, hlínou, dřevem / Mám rád detaily a pozorování plynutí světa. To se odráží v mé hudbě, fotografiích, filmech, obrázcích. Hledám způsob jak všechny své umělecké aktivity propojit a znásobit působení detailů a náhod, se kterými tak rád pracuji. Zkouším nyní koncertovat k projekci mých výtvarných videí, pozvánky na veškeré aktivity a více informací můžete sledovat na internetu na adrese:www.snivec.cz
J.K.

/ DAVID CAJTHAML se narodil v r.1959 v Praze. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, Ateliér architektury a scénografie. Je zastoupen ve sbírkách Národní Galerie v Praze, Památníku národního písemnictví v Praze a rovněž ve sbírce Brunel University v Londýně. V Památníku národního písemnictví má vlastní fond, obsahující téměř 400 grafických prací, korespondenci a texty.
Od r. 1998 do současnosti uspořádal několik desítek samostatných výstav. Namátkou uvádíme např. Obrazy a kresby 1982-1990, Galerie Vysočina, Jihlava (1990), Artistes `a la Bastille,Paris (1990), Schloss Almoshoff,Norimberk,SRN (1991) nebo ECC, Pálffy Palace, Prague, Café Lávka,Praha, Festival der Künste, Bad Gleichenberg ,Rakousko (1992). V dalších letech navazuje např. Sudhaus,Tübingen,SRN, Project for PEN klub,Divadlo Na Zábradlí,Praha (1994), Gallery Artra, Niew Vennep, Holandsko (1996), Beldam Gallery, Brunel University, Londýn (2006). V posledních letech zmiňujeme např. výstavu v Galerii Josefa Sudka, Praha (2008), Dým zahaluje nahé tóny, Letohrádek Hvězda, Památník národního písemnictví, Praha (2012) nebo Geografie duše, Vrchlického divadlo v Lounech (2014).Výběr ze scénografie a kostýmů představuje jeho práce pro Hebbel Theater Berlin (West), I. Stravinskij – Pulcinella, Ha-Divadlo, GUMA, Dcery národa, Lidská tragikomedie, Písek, Idiot, Divadlo na Provázku, Shakespearománie II., Divadlo na Zábradlí, Psí Valčík, Klicperovo divadlo, Já je někdo jiný, Proměna, Franz Kafka, Teatr 77 Łódź, Polsko a Divadlo Archa, Něžné knoflíky, Voyer, Masochista, Maniak. V r. 2010 byla v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2010 v užším výběru v kategorii Krásné literatury kniha “Mořská dívka”, kterou vydalo Arbor Vitae. V r.2015 vydal autor spolu s knihkupectvím KAVKA sbírku poezie s názvem „Pudřenka“.

PROJEKT JE REALIZOVÁN V RÁMCI GRANTOVÉHO PROGRAMU JIHOČESKÉHO KRAJE.