MÍSTO PŮSOBENÍ _ DOBRŠ v roce 2018 již počtvrté         

Ivo Kraml           

        Již šestá výstavní sezóna v galerii CoCo hostila dva samostatné projekty z výstavního cyklu, nazvaného již tradičně „Místo působení Dobrš 2018“.

První letošní vernisáž spojila tři osobnosti napříč uměleckými žánry. První z nich – Alžběta Rajchlová  zvolila pro svou výstavu obrazů název „Utkvění času“.  Malbě se věnuje od dětství.  Je absolventkou Malostranského gymnázia a v letošním roce (2018) byla přijata ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění do ateliéru malířství III Michaela Rittsteina. Ve své tvorbě se zaměřuje na realistické zobrazování lidí a objektů každodenního života, na reflexi divadelní tvorby v pojetí malby a na iluzivní zobrazování rozpadu reality v zastavení času. Druhým vystavujícím se stal fotograf Pavel Micka. Fotografuje od svých 16 let. Hlouběji se fotografií zabývá od roku 1985, kdy začal fotografovat na střední formát a černobílý negativ. Fotografuje převážně portréty, autoportréty a také skupinovou fotografií. V roce 1992 otevírá Kavárnu a Galerii Velryba. Vytvořil také cyklus Kristů nalezených na šumavských hřbitovech, který prezentoval v souboru Ježíšova láska volá, kéž jí nikdo neodolá a dosud nevystavený cyklus soch z pražského hřbitova olšanského.  V současné době pracuje na souboru Kůry a na cyklu makrofotografií květin a trav, z nichž výbor představil právě na Dobršské výstavě. Třetím vystavujícím byl Jiří Jiroušek, který svoji výstavu nazval příznačně „Nebeská Dobrš a Pošumaví“. Je nebeským fotografem. Specializuje se na leteckou fotografii, více jak deset let vytváří archiv vlastních leteckých snímků především z České republiky. Je pilot        i fotograf v jedné osobě. Fotí z motorového padáku již přes dvacet let. Paraglaid mu svými manévrovacími schopnostmi dává možnost zkoumavě se zahledět na zemi pod ním, neopominout nenápadná zákoutí, najít zajímavý úhel, chytit magické světlo. Zaměřuje se na krásy české krajiny,v současnosti má v archivu přes 100.000 digitálních leteckých pohledů z celé České republiky. Vernisáž měla také hudební doprovod. Jaké obsazení měla první kapela na světě? Elektrickou kytaru a hamondky? Nikoli – bubínek a píšťalku. Na tento dřevní prazvuk navazuje skupina Drozdi a droždí, v níž na klarinet a saxofon zahrál Michal Hrubý a na bubínek Jan Horváth.

Druhou letošní vernisáží byly uvedeny výstavy jedné fotografky a tří fotografů s názvem „Družina jediné krásy“. Fotografka Renata Wagnerová je tichým poutníkem města. Jezdí, pozoruje. Hledá a nachází motivy, které v nestálém okamžiku zachycuje výlučně přes fotoaparát v mobilním telefonu. Vědomě se vzdává technických efektů a dodatečného přikrašlování fotografií, ten telefon je okem! K ozvláštnění pouličních scenérií tak dochází v pozorném pohledu, otevřené mysli a pohotové imaginaci. Část své tvorby představila na své první výstavě právě v Dobrši. Karel Šimon Hlavatý OP většinu života prožil na venkově, kde mimo jiné pracoval jako zedník, nemocniční zřízenec, poštovní doručovatel, zaměstnanec cirkusu, zahradník, vychovatel a pedagog (od mateřské školy po vysokou). Roku 2005 vstoupil do Řádu bratří kazatelů a přijal jméno Šimon. Po noviciátu se věnoval v Plzni bezdomovcům, ženám v nouzi a umírajícím v hospici. Dále působil v Praze jako knihovník. Zde se začal věnovat fotografování. Nyní žije                        v dominikánské komunitě v Jablonném v Podještědí. Uspořádal několik výstav fotografií v tuzemsku i v zahraničí. Mimo jiné: Šimonovi muži, Karlovy ženy, Punkta, Ruce, Pouť v Jablonném, Křížová cesta.  Dobršská výstava byla výběrem z nich. Třetím do dobršská „družiny“ se stal fotograf Petr Jedinák, vystudovaný chemik, který  patří od 90. let k předním českým portrétistům. Jeho práce byly přes 20 let spojeny s časopisem Reflex, pro který vytvořil stovky mimořádných portrétů slavných osobností. Svojí knihou „Cesty k portrétu“ (2004) ovlivnil směřování české portrétní fotografie. Po odchodu z médií se věnuje umělecké tvorbě, jíž dominují akty a intimní portréty. Dílo Petra Jedináka v současnosti čítá 500 ambrotypií a 10 000 digitálních fotografií, většinou černobílých. Ročně vytvoří téměř 100 ambrotypií a několik set vybraných digitálních fotografií. Poslední z vystavující čtveřice je Štěpán Kafka. Vystudovaný ekonom nejdříve snil o kariéře mistra pera, nedokázal se však zbavovat přebytečných slov a tak se na ně přestal spoléhat a začal na svět nazírat jako na vizuální hříčku. Při tomto přeformátovávání svých krasomileckých aktivit si pomáhal fotoaparátem. Místo hromad slov začal produkovat hromady fotografií. Fotografování se pro něj posléze stalo způsobem života. Ale nikoliv výlučnou podmínkou spokojenosti. Spokojuje se občas s pouhým fotografováním na sítnici. Jiný by řekl s radostným pozorováním událostí a křivek ve svém okolí. Protože literatura zanikne, fotografie zanikne, ale radost a křivky přežijí. Je dobré sázet na věčné hodnoty.Štěpán Kafka dosud nikdy veřejně nevystavoval (pokud zapomeneme na účast na kolektivní výstavě KROK ´88), výstava v galerii CoCo byla tedy první jeho veřejnou výstavou.

Třetí letošní vernisáž se týkala výstavy dvou umělců s názvem „Scary Monsters and Super Freaks“. O prvním, malířce Kateřině Barabášové, Terezie Zemánková říká: „S trochou nadsázky by se dalo říci, že ve svých malbách píše soudobé pokračování Krvavého románu Josefa Váchala. Spojuje ji s ním záliba v pokleslých žánrech brakové kultury, v jejích malbách se ale namísto motivů Váchalových oblíbených rodokapsů a morzakorů1, které si bral na paškál právě v Krvavém románu, objevují prvky současné popkultury, komiksů, béčkových filmů, počítačových her a především  média nejmasivnějšího – internetu. Ty se mísí s deníkovými záznamy, útržky prožité reality a vzpomínek či s postřehy lidských charakterů, často personifikovaných do zvířecí podoby. Autorka s dětsky naivní krutostí, jindy zas se sofistikovaným černým humorem, přeplouvá mezi posvátným a zavrženíhodným, mezi noblesou a úpadkem. Jednotlivé výjevy se pak ve vrstvách prolínají a na principu snové logiky společně vytvářejí dramatický příběh, který je často rámován vyhrocenými protiklady dobra a zla – nebe a pekla.“ A už jen dodejme, že ne jinak tomu bylo i při její dobršské výstavě, kde přizvala ke společnému vystavování svého kamaráda Marka Schovánka. Marek se narodil v Praze. Od roku 1987 do roku 1990 navštěvoval Univerzitu Grant McEwan v kanadském Edmontonu a v roce 1990 získal titul bakalář výtvarných umění z Alberty v Edmontonu. Po dokončení studia na Vysoké škole umění a designu Emily Carra ve Vancouveru se vrátil do Prahy v roce 1992 a od roku 1993 pracuje jako výtvarník a kurátor v Berlíně. V roce 1998 založil Marek Schovánek společnost MANIFEST International – Nadace pro udržitelné umění a kulturu. V následujících letech působil jako kurátor mezinárodně. Zde propagoval kulturní výměnu mezi Východem a Západem. V roce 1999 otevřel první netechnickou galerii v bývalé socialistické Praze, „Galerie č. D“, s výstavou „The Last Underground“. V roce 2000 představil retrospektivu mezinárodního mladého umění v Berlíně a roce 2001 byl pozván, aby představil mezinárodní umění z Berlína v Japonsku pro „Energetické pole – 1. Bienále pro umění a kulturu Biwako Hall“. V roce 2005 zpracoval příspěvek Německa pro 1. bienále současného umění v Národní galerii v Praze, který byl oceněn v časopise „Umění v Americe“ jako jeden z nejlepších příspěvků k současnému umění roku 2005. Marek Schovánek žije, pracuje a má studio jak v Berlíně (od roku 1993), stejně tak v Praze (od roku 1992). Tyto pro mnohé svým účinkem překvapivě svěží a způsobem instalace i trochu nečekané výstavy se staly vítanou součástí doprovodného programu Mezinárodního hudebního festivalu Dobršská brána 2018.

Závěrečné poděkování patří všem, kteří jakkoli přiložili ruku k dílu a pomohli výstavy a jejich vernisáže uskutečnit. Stejně tak patří poděkování znovu  Jihočeskému kraji, který finančně podpořil galerii v rámci grantu Podpora muzeí a galerií. Již šestá kulturní sezóna v galerie CoCo je opět minulostí.

Těšíme se opět na viděnou v galerii CoCo ve výstavní sezóně 2019!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *