Archiv autora: admin

Pozvánka na výstavu a vernisáž

pozvanka_MYNatálie Hošková a Marie Ladrová se potkaly na AVU v intermediálním ateliéru Milana Knížáka. Jejich spolupráce se zpočátku týkala převážně hudby a vzniklo tak experimentální hudební duo založené na hlasové inprovizaci a hře dvou nástrojů těreminu a violoncella.
Natálie se ve své výtvarné tvorbě snaží zkoumat možnosti abstrakce a objevovat tak skrytá témata týkající se smrti, úkrytu, vztahů k sobě a k jiným bytostem. Používá pro své cíle malbu, objekt, performanci, hudbu, fotografii. Její práce je tichou cestou objevování a vztahování se k současnému světu.
Marie se dlouhodobě zabývá technikou akvarelu, maluje velkoformátové obrazy vlastnoručně vyráběnými mořidly a objevuje tak nové technické postupy spojené s pradávnými metodami barvičů látek. Také znovu oživila pradávnou technologii zpracovávání chorošů, ze kterých vytváří své objekty. Hlavními jejími tématy jsou: tělo, krajina, houby.
Jejich společná výstava bude průsečíkem osobních cest a objevů vnitřních krajin, zkoumáním jejich společného vztahu a radosti ze spolupráce.

Při vernisáži v sobotním odpolední 1.7.2017 zahrají samy autorky.
Výstava potrvá do 5. srpna. Přístupná bude v SO a NE od 14 do 18 hod., v jiné dny na vyžádání po tel. domluvě na tel. 777 329 932.

Co vidím, Co slyším

Co vidím, Co slyším

 

Zveme Vás na tentokrát nepředvídatelnou performance. Díky své angažovanosti ve výstavních aktivitách v průběhu minulých let se stávají vystavující v galerii CoCo součástí volného uměleckého konceptu na vesnické a čistě dobršské téma. Na každého z nich čekala nebo čeká slepice, tedy keramická – bílá či hnědá. Čestným úkolem bylo nebo je jejich vybarvení. Slepici ve výběru vzpřímenou či zobající tak někteří již opatřili – a jiní se k tomu chystají – čistě autorským a pozvanka_instalace-pruhcharakteristicky výtvarným rukopisem, a to buď v Praze v pátek 7.října, na kterýž to tento rok oficielně připadal mezinárodní den vajec či následující den, tj.v sobotu dne 8. října anebo v pátek 14. a v sobotu 15. října v dobršké galerii. Hejno dobršské se s hejnem pražským posléze spojí tak, aby v sobotu 22. října odpoledne mohly být slepice neživé v Dobrši na různých místech instalovány a pokusily se tak o dialog se slepicemi živými. Všichni zúčastnění, stejně tak jejich přátelé, jsou ku příležitosti instalace srdečně zváni. Jedná se o jistou reflexi a pokus nezvyklým způsobem poukázat na nelehký život živých slepic na veřejném prostranství dnešní vesnice, s otázkou „být či nebýt“.

 

K občerstvení budou podávána vajíčka na mnoho způsobů.

 

Temíny a místa:

instalace: sobota 22.10. 14:00-16:00 hod.

 

Tento projekt je realizován v rámci grantového programu Jihočeského kraje.

Vernisáže výstav v Dobrši

Valentine Horba  Jiří Franta  – SETKÁNÍ / Věra Hodinová – OBRAZY / Gabriel Vach – ATLAS SAMOMLUVY / Když se na Dobrši hrálo divadlo… / HISTORICKÉ OPONY ČTENÁŘSKO OCHOTNICKÉHO SPOLKU SVORNOST

 Vernisáž v sobotu 20.srpna v 16:00 hod.

 Hudebního doprovodu při vernisážích se ujme regionální dechová muzika ROŠTOVANKA. 2016_22_ plakat

VALENTIN HORBA

je svérázná postava jihočeského malířství. Rodák z Radomyšle u Strakonic, jehož obrazy si nekladou za cíl sdělovat závažná filosofická poselství, zato dokáží zvednout náladu diváka a upozorňují na hezké partie okolo nás. Klid, který z nich vyzařuje, je dnes vzácný.

Své výtvarné vzdělání získal u akademického malíře Jiřího Rejžka a Mariana Hemely. Díky svému charakteristickému rukopisu, blízkému naivistům, jsou jeho obrázky nezaměnitelné s jiným autorem. Jihočeské chalupy a krajina, to jsou nejčastější motivy. Celý život zůstává věrný svému rodnému prácheňsku. Z krátkých i delších cest se vrací zpět domů do malé vesničky Drhovle pár kilometrů od Písku a Strakonic, kde se věnuje své výtvarné práci.

Horbovy obrazy najdeme v mnoha soukromých sbírkách, muzeích a galeriích. Jeden z jeho obrazů vlastní i prezident Václav Klaus, hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola, režisér Zdeněk Troška, další například zdobí pracovnu starosty italského města Montoggia.

Obraz Traktor Johndier s jihočeskou vesnicí byl předán do muzea v americké Iowe. Jeho obrazy najdete také v pobočkách Podnikatelské pojišťovny v Písku, Blatné, Týně nad Vltavou, Protivíně a Milevsku. Také strakonické Muzeum Středního Pootaví vlastní několik obrazů.

Valentin Horba je nejen malíř milující život a jihočeskou krajinu, ale i otec, dědeček a kamarád.

 

JIŘÍ FRANTA

Žije a maluje v Myšticích u Blatné.

V jeho expresivních malbách se odráží kubismus jako téma, které jej nejvíce ovlivnilo.  V dětsví a mládí toužil jít k cirkusu. Toto přání se mu ale nesplnilo.  Prostředí cirkusu se ale právě proto pro něj stalo jedním z ústředních, často  zobrazovaných motivů.

 

“Narodil jsem se v Praze. Už jako malý jsem našel zalíbení v kresbě. Velice jsem si oblíbil kresby koní. Prvního koně mně nakreslil otec. Po  zhlédnutí kreseb Mikoláše  Alše  se  můj  zájem o kresbu umocnil.  Na základě škola mě na výtvarnou výchovu měl  akademický malíř a sochař Miloslav Kužel.  Vedl kroužky kresby, na které  jsem  se přihlásil. K mé škodě jsem na kroužky docházel nepravidelně. Byl to báječný člověk a umělec a snažil se mě nasměrovat na studium kresleného filmu malíře Jiřího Trnky, kam jsem měl nastoupit do Barrandovských ateliérů. Matka se po poradě se znamými rozhodla, že mi to nedovolí, a že půjdu na řemeslo. K tomuto rozhodnutí přispěla i třídní učitelka a malíř Šaur. Toto velké zklamání se na mě podepsalo rezignací a už jsem na tužku nesáhl.

Po narození mého prvorozeného syna Jirky jsem začal opět kreslit a později malovat. Potom zasáhl osud a já jsem nemohl víc než deset let po úrazu pokračovat ve studiu. Teď už se pátý rok intenzivně věnuji malbě a kresbě”.

 

GABRIEL VACH

Studium/Studies

1990– 1994       Střední průmyslová škola keramická v Bechyni

1994 – 1996      Pedagogická Fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích

1996 – 2002      Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze  (titul MgA.)

 

Profesní kariéra/Professional career

2003 – 2004      výtvarník ve firmě Karlovarský porcelán a.s.

2005 – 2010      práce ve studiu  Whitefruits (s MgA. Antonínem Tomáškem)

od 2011            vznik a fungování  Hidden Factory (s MgA. Evou Pelechovou, MgA.Marií Hladíkovou, Pauline Kerleroux a dalšími)

od 2012            odborný asistent v ateliéru Keramika, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Západočeská univerzita v Plzni

 

Stáže/Internships

1994                 pracovní stáž v John & Jan  Mullin Ceramic Studio, Velká Británie

2000                 studijní stáž v Glasgow School of Art, Velká Británie

Spolupráce s firmami/Cooperations with companies

Samostatné výstavy/Individual exhibitions

Kolektivní výstavy/Collective exhibitions

2002                 Prague: Session, 100% design London, Glasgow , Velká Británie

2003                 Whitefruits, Muzeum umění a designu, Benešov u Prahy

2006                 Whitefruits, České Centrum Stockholm ,Švédsko

2006                 European Ceramic Context 2006, Bornholm ,Dánsko

2006 – 2009      Designblok, Praha: samostatné prezentace Whitefruits

2008                 Nová Tvář Věcí I., Východočeské muzeum v Pardubicích: prezentace Whitefruits

2008 – 2009      Křehký, Vídeň, Milano, Tokyo, New York, Sydney

2008 – 2009      Czech selection, Design week Milano, 100% design London, Maison et object Paris

2010                 Whitefruits at Whitebox, GASK Kutná Hora

2011                 Návštěva, Galerie Malířská 4, Praha

2012 – 2013      Designblok, Praha: prezentace Hidden Factory

2013                 Přes práh, GASK Kutná Hora: účast na skupinové výstavě

2014                 Křehký Mikulov: instalace Hidden Factory

 

Sympozia/Symposiums

2001                 7. Mezinárodní hrnkové sympozium, Dubí u Teplic

2003                 Keramik symposium Gmunden, Rakousko

2009                 Keramické sympozium Fenomén Gemer, Slovensko

2014                Mezinárodní keramické sympozium Bechyně

VĚRA HODINOVÁ

Narozena v Dobrši, žije ve Čkyni, kde pracovala jako pedagožka v mateřské školce.

Vystudovala Střední pedagogickou školu v Prachaticích, kde se pod vedením strakonického rodáka, pedagoga, akademického malíře Jiřího Rejžka věnovala kresbě a malbě.

Láska k malování se stala jejím celoživotním koníčkem.

Vystavené obrazy jsou průřezem její tvorby.

 

“Po absolvování pedagogické školy, kde mé kroky odborně vedl prof. Jiří Rejžek, jsme se mému koníčku – malování – začala intenzivně věnovat ve svém volném čase. Nejvíce námětů nacházím ve své rodné vísce Dobrši s řadou historických památek. Nejraději maluji v plenéru.  Mám ráda přírodu, květiny  – i tam nacházím řadu námětů, K malbě nejčastěji používám tempery, ale ráda kreslím křídami i tužkou.  Malování mi přináší radost do života a Dobrš pro mě zůstává věčnou inspirací”.

 

KDYŽ SE HRÁLO V DOBRŠI DIVADLO…

historické  opony a kulisy Čtenářsko – ochotnického spolku Svornost.

 

Dobrš byla vždy významným regionálním a kulturním centrem. Nejvíce obyvatel měla kolem roku 1900 – neuvěřitelných 400. Velmi bohatá byla činnost spolková, za všechny jmenujme Dobrovolný sbor hasičů (zal. roku 1897) a Čtenářsko – ochotnický spolek Svornost (zal. roku 1904).

V hostinci U Dražných v Dobrši se dochovaly opony Čtenářsko ochotnického spolku Svornost, jednodílná s motivem věštící Libuše, dvoudílná s panoramatem Dobrše a nápisem Svornost. Místní pamětníci uvádějí jako autora všech tří prací akad. malíře Mrkvičku. Dle rozdílného rukopisu portálu a opony je to značně nepravděpodobné.

V r. 1997 byly opony využity v Divadle Járy Cimrmana v pořadu “Jak se baví na Pošumaví”.

PROJEKT JE REALIZOVÁN V RÁMCI GRANTOVÉHO PROGRAMU JIHOČESKÉHO KRAJE.

Výstavy se konají v rámci programu 3.setkání rodáků, pamětníků a přátel Dobrše a potrvají do 24.září 2016.

 

O B R A Z O H R A V Í

Agnes Kutas _ Milli Janatková _ Jaroslav Kořán _ David Cajthaml _ O B R A Z O H R A V Í

Vernisáž výstavy se koná dne 2. července 2016 od 16 hodin v Galerii Co Co na zámku v Dobrši č.p.1.

Dále je výstava otevřena pro veřejnost každou sobotu a neděli od 13 do 18 hodin až do 10.srpna a v jiné dny po domluvě na tel.: 777 329 932

2016_1_ plakat 2016_1_pozvanka

/ AGNES KUTAS se narodila se v Budapešti. Zde absolvovala i Střední školu umělecko průmyslovou, obor Užitá grafika, navázala večerním studiem na budapeštské Akademii Výtvarných Umění a již v Praze v letech 1983-1987 studiem na DAMU, obor Scénografie.
Následovala soukromá pražská studia zpěvu a houslí. Od 1995 vytvořila svůj vlastní koncertní repertoár vycházející z mad’arské lidové hudby. Od 1997 hraje s hudebníky: Jana Lewitová (sefardské zpěvy a moravské balady), Kateřina Kolcová (jidiš a hebrejské zpěvy), Nicole Casalonga (korsické a transylvánské balady), Jaroslav Kořán (bubny a perkuse) a jeho Zapomenutý orchestr země snivců, Sara Q. Navarro a duo Szübtilis (HU, FR), Andrea Gerák (madarské lidové a vlastní písně ve dvou hlasech). Spolupracuje se skupinami Das ewiges kind (AT), Mamapapa banda, Icon orchestra, Fabia quartet (AT) Khaossia (ITA)
Jako zpěvačka a houslistka fungovala také v divadlech a divadelní skupinách jako Tujů, Les montreurs d’images (Ženeva), Grand Theatret (Groningen), La skupina, Divadlo Archa, a stále vystupuje se souborem Žlutý kopec, Taneční studio light a na Site specific projektech o.s. Mamapapa
Věnuje se také grafice, je ilustrátorkou několika mad’arských knih. Absolvovala společné a samostatné výstavy v České republice, Dánsku a Mad’arsku
Spolupracovala na CD: Jana Lewitová, Halé dítě a Kataryna Kolcová, The day is near a Mamapapa banda
Vydané vlastní CD: Fililibi, Home made,

/ MILLI JANATKOVÁ je výtvarnice a hudebnice narozená na Mělníku, s kořeny na Šumavě. 2002 – 2009 absolvovala magisterská studia na Katedře výtvarné kultury UHK, zaměření na grafiku a barevný linoryt (Eva Francová). V roce 2008 získala půlroční studijní stipendium na Universidade de Évora v Portugalsku. Věnuje se autorské hudbě, malbě a grafice.
Výtvarně se zaměřuje na téma krajiny s hlubším tématem sebepoznání a cesty k důvěře a zdraví. (Cykly „Lesy“, „Gesto – cesta k sobě“, „Cestovní deníky“ aj.) Duchovní tématika Milli tvorby se odráží v jemných, ale i energických odstínech a liniích v malbě akvarelem, linorytu a linoleových matricích jakožto samostatného artefaktu. Od roku 2003 vystavuje na společných i samostatných výstavách ( Paper View New York, Grafika roku, Salony výtvarníků Konta Bariéry aj.) Získala čestná uznání za grafiku (Grafika roku 2007 a Mezinárodní rokycanské bienále 2006 a 2008).
V hudbě se věnuje zpěvu, hře na kytaru a improvizaci, veřejně působí od roku 2006. Tvoří autorskou hudbu na pomezí žánrů s tématy projektů „Proměna“, a aktuálních „Klid, prosím!“ a „Mým kořenům“, které jsou zaměřeny na obnovení úcty ke zdraví, životu a šumavským předkům. V roce 2014 získala čtyři nominace na americké hudební ceny The Independent Music Awards a dvě nominace na Tais Awards za autorské sólové album „Proměna“. Do konce roku 2014 pedagogicky a hudebně působila na Konzervatoři Duncan Centre v Praze. Od roku 2015 se věnuje tvůrčí činnosti a novým projektům.

/ JAROSLAV KOŘÁN se narodil v r. 1962 v Praze. Studoval kreslení a klavír (LŠU), střední průmyslovou školu grafickou v Praze (obor Užitá fotografie) a také hru na bicí nástroje (Jaromír Rychetský). Zabývá se grafikou, videem a zvukovým designem různých divadelních, filmových a jiných projektů. Jako hudební improvizátor, hraje na různé druhy bicích nástrojů, zejména na svůj hudební nástroj Orloj snivců. V roce 1992 založil se svým bratrem Michalem orchestr hrající improvizovanou hudbu: Zapomenutý orchestr země snivců.
Baví mě vybarvovat a řídit náhody / Kreslit už tolik ne. Proto jsem před léty obrázky vyrýval do lina a tisknul, abych je mohl nesčetnými způsoby vybarvovat. Od dětství jsem totiž miloval malování a všelijaké patlání hlavně vodovými barvami. A tak jsem později rozvíjel kombinaci linorytu, akvarelu a vosku.
Akvarel je ale neskutečně subtilní a zatoužil jsem ještě po jiné technice, abych mohl dosáhnout větších rozměrů a výrazu a jasu barev. Jako student fotografie na grafické škole jsem viděl techniku „mramorování“ u restaurátorů. Jde o napodobování struktury mramoru tak, že klasická malířská olejová barva plave na vodní hladině, ze které se obraz jednoduše obtiskne. Technika se sofistikovaným způsobem používala na tisk přebalů starých knih. Začal jsem pomocí této techniky řídit náhody. Povýšil jsem si jí do nejoblíbenější metody a již dlouho s ní vytvářím monotypy a vyhovuje mi, že každý otisk je překvapením, a že výsledek se dá ovlivnit jen částečně. Metoda je to celkem rychlá, ale vyžaduje velké soustředění a zápal.
Nevytvářím konstrukce, příběhy a figury / V mých strukturách je málo z klasických malířských reflexí okolního dění.
Rád se inspiruji nebem, vodou, hlínou, dřevem / Mám rád detaily a pozorování plynutí světa. To se odráží v mé hudbě, fotografiích, filmech, obrázcích. Hledám způsob jak všechny své umělecké aktivity propojit a znásobit působení detailů a náhod, se kterými tak rád pracuji. Zkouším nyní koncertovat k projekci mých výtvarných videí, pozvánky na veškeré aktivity a více informací můžete sledovat na internetu na adrese:www.snivec.cz
J.K.

/ DAVID CAJTHAML se narodil v r.1959 v Praze. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, Ateliér architektury a scénografie. Je zastoupen ve sbírkách Národní Galerie v Praze, Památníku národního písemnictví v Praze a rovněž ve sbírce Brunel University v Londýně. V Památníku národního písemnictví má vlastní fond, obsahující téměř 400 grafických prací, korespondenci a texty.
Od r. 1998 do současnosti uspořádal několik desítek samostatných výstav. Namátkou uvádíme např. Obrazy a kresby 1982-1990, Galerie Vysočina, Jihlava (1990), Artistes `a la Bastille,Paris (1990), Schloss Almoshoff,Norimberk,SRN (1991) nebo ECC, Pálffy Palace, Prague, Café Lávka,Praha, Festival der Künste, Bad Gleichenberg ,Rakousko (1992). V dalších letech navazuje např. Sudhaus,Tübingen,SRN, Project for PEN klub,Divadlo Na Zábradlí,Praha (1994), Gallery Artra, Niew Vennep, Holandsko (1996), Beldam Gallery, Brunel University, Londýn (2006). V posledních letech zmiňujeme např. výstavu v Galerii Josefa Sudka, Praha (2008), Dým zahaluje nahé tóny, Letohrádek Hvězda, Památník národního písemnictví, Praha (2012) nebo Geografie duše, Vrchlického divadlo v Lounech (2014).Výběr ze scénografie a kostýmů představuje jeho práce pro Hebbel Theater Berlin (West), I. Stravinskij – Pulcinella, Ha-Divadlo, GUMA, Dcery národa, Lidská tragikomedie, Písek, Idiot, Divadlo na Provázku, Shakespearománie II., Divadlo na Zábradlí, Psí Valčík, Klicperovo divadlo, Já je někdo jiný, Proměna, Franz Kafka, Teatr 77 Łódź, Polsko a Divadlo Archa, Něžné knoflíky, Voyer, Masochista, Maniak. V r. 2010 byla v soutěži Nejkrásnější kniha roku 2010 v užším výběru v kategorii Krásné literatury kniha “Mořská dívka”, kterou vydalo Arbor Vitae. V r.2015 vydal autor spolu s knihkupectvím KAVKA sbírku poezie s názvem „Pudřenka“.

PROJEKT JE REALIZOVÁN V RÁMCI GRANTOVÉHO PROGRAMU JIHOČESKÉHO KRAJE.

OHLÉDNUTÍ ZA VÝSTAVNÍ SEZÓNOU 2015_ MÍSTO PŮSOBENÍ _ DOBRŠ

na web vldIvo Kraml

Třetí výstavní sezóna v galerii CoCo hostila tentokrát hned tři samostatné projekty z výstavního cyklu, nazvaného příznačně Místo působení Dobrš 2015.
Prvním z nich byl v konci června projekt, nazvaný „V JEDNOTĚ“. Ten pracoval s lokální historií dobršské tvrze, jež se stala svědkem mnoha událostí a dějinných zvratů. Výstava se stala záznamem soukromých dějin obyvatel tvrze, kteří po sobě zanechali nenápadné stopy a podíleli se tak na vytvoření časových vrstev, viditelných na zdech galerie. Čtveřice vystavujících autorek, studentek nebo čerstvých absolventek vysokých uměleckých škol (KLÁRA BŘICHÁČKOVÁ / MARKÉTA FILIPOVÁ / MARIE ŠTINDLOVÁ / TEREZIE ŠTINDLOVÁ) hledala způsob, jak se těchto nánosů dotknout, nějaké další přidat, ale žádné nesmazat. V jednotě se stalo dialogem minulého a současného. Návštěvníci tak mohli nahlédnout do prodejny smíšeného zboží, školní učebny, zámeckého prostoru se stopami požáru a také do squatu, tyto „funkce“ během staletí budova hostila a je jimi dodnes poznamenána. Vernisáž doprovodil recitál Václava Kalivody na trubku a vystoupení kapely Wessele před budovou zámku. Večer se pak konala dobršská premiéra autorského filmu Tomáše Hausera očarovaná Šumava – příběhu lidového okultismu a myslí nezkrotných jak bouře nad Roklanem na motivy romaneta Josefa Váchala.

Celý příspěvek

Katalog MÍSTO PŮSOBENÍ _DOBRŠ

katalog_2015Katalog s příznačným názvem MÍSTO PŮSOBENÍ _DOBRŠ, reflektující 15 let výstavní činnosti v prostorách dobršského zámeckého křídla areálu zámku tvrze vydala v těchto dnech galerie CoCo, jejíž zřizovatel je Sdružení pro obnovu Dobrše.

Celobarevná publikace o rozsahu cca 140 stran představuje téměř 50 autorů a autorek prostřednictvím krátkého profesionálního životopisu, doprovodného textu k výstavě a především prostřednictvím autentických fotografií z vernisáží a výstav samotných v historických prostorách galerie. Součástí je i prezentace projektu galerie pro benátské výtvarné Bienále 2015. Úvodním a závěrečným slovem jej opatřili Ivo Kraml a Květa Čulejová.

Katalog lze zakoupit v galerii samotné nebo objednat prostřednictvím e-mailu: info@galerie-coco.cz.

Katalog byl realizován s laskavou podporou Jihočeského kraje z grantového projektu Podpora muzeí a galerií.

ISBN 978–80–260–9008–3