Archiv autora: admin

Na místě – pozvánka na výstavu

NA MÍSTĚ 

MARIANA ALASSEUR – ALENA ANDERLOVÁ – PETR GRUBER – LINDA KLIMENTOVÁ – JULIE KOPOVÁ – BARBORA NĚMCOVÁ – DAGMAR ŠUBRTOVÁ – MARTA ZECHOVÁ 

Kurátorka: PhDr. Lucie Šiklová, PhD.

Dobršský genius loci k tématu místa ponouká. Pošumavská Dobrš se svojí raně středověkou faktickou i bájenou (pověst o draku-krokodýlu) a také nedávnou (působiště v 50. letech minulého století vězněného patera Martina Františka Vícha) historií, gotickou tvrzí se zbytky renesančních sgrafit a ikonickou branou, dvěma pozoruhodnými původně románskými kostely na dnešních asi tak 50 obyvatel je usazená v krajině pevně a zároveň jakoby připravená k „odletu“. Po již několik let se stává místem setkání hudebníků nad společným tématem a při této příležitosti otevíraná výstava je svého druhu obdobným setkáním výtvarných umělců. Letos se výstavu hostící tvrz stává místem, na kterém se odehrávají v různých poměrech namixované dokumentační, emoční či vizionářské zprávy opět o místech jako součástích krajin, ať reálných či jaksi obecných, krajin podobenství, krajin imaginárních, osobních, společných. Krajina nás formuje, poskytuje prostor pro pouť fyzickou i duchovní a jak to na cestách bývá i místa k zastavení. Skrze krajinu a v krajině lze (sebe i leccos) sdělovat i sdílet, být přítomen. Zastavme se a spočiňme v ní. Přítomni. Je to namístě.

Vystavující umělci

Mariana Alasseur (1977)

1996 – 1999 Akademie výtvarných umění v Praze (František Hodonský, Antonín Střížek)

Hlavním východiskem tvorby Mariany Alasseur je příroda a její trvání v proměnlivosti, vyjadřovaná skrze rámec krajiny. Malba Mariany Alasseur je odhodlaná, velkoryse gestická, a přes nepopiratelnou monumentalitu a minimalismus vyjadřuje jemné nuance prožívaných a sdělovaných citových pohnutí. Sděluje. Dotýká se. Jde na dřeň.

Alena Anderlová (1977)

1999-2005 Akademie výtvarných umění (Antonín Střížek, Michael Rittstein)

Alena Anderlová pochází z pošumavského Klatovska a v konfrontaci s (velko)městským prostředím vykrystalizoval její narativ střetů lidské civilizace a volné přírody. Její živá, barvami zářící malba se ocitá na polohové škále akční kritičnosti, ironie, humoru, poezie a melancholie. Chvění, energie, příběh. Lidi, což takhle změnit paradigma?

Petr Gruber (1989)

2008 – 2014 Akademie výtvarných umění v Praze (Jiří Sopko, Zdeněk Beran, Vladimír Kokolia)

Petr Gruber ve své tvorbě vychází z hlubokého osobního prožívání a zrcadlení pocitů skrze krajinu. Do krajiny vychází, tráví v ní čas, pozoruje, sžívá se. Díky citlivému procesu abstrahování se konkrétní místa přenesená na obrazy stávají jím samým nezatíženým prostorem a poskytují nejen vizuální zážitek, ale i dějiště pro projekce, prožitky, počitky a kontemplaci.

Linda Klimentová (1977)

2000-2006 Akademie výtvarných umění (Michael Rittstein)

V tvorbě Lindy Klimentové se opět potvrzuje, že umělec je více než kdo jiný nadán schopností napojit se na kolektivní nevědomí světa archetypů a umí je z onoho pomyslného hlubinného jezera, kontejneru obsahů naší kolektivní duše, zrcadlit. Její současnou tvorbu pohání pocit opojení z prolnutí a ztotožnění se s lesem, přírodou a možností úzdravy skrze ně. Maně tak navazuje na Viriditas, zelenou úzdravu středověké vizionářky Hildegardy z Bingen.

Julie Kopová (1995)

2015- 2021 Akademie výtvarných umění (V. Skrepl)

Pro Julii Kopovou se krajina stává metaforou. Téma rozpadající se abstraktní krajiny vztahuje na současnou dobu. Vyjadřuje obecnou ztrátu ideálů a jejich devastaci, tak jako se to děje v krajině samotné. Vzdává krajině hold skrze její abstrahovanou a v úplnosti nezachytitelnou podstatu a poukazuje na dnešní dekadenci v kontrapostu proti poztrácené romantické představě vznešenosti. Stává se hledačkou ztracené „Vznešenosti”.

Barbora Němcová (1972)

1994-2000 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (Adéla Matasová, Vratislav Karel Novák)

Barbora Němcová se vedle abstraktní tvorby věnuje v rámci dosavadního díla významným dílem městské či industriální krajině. Fascinují ji cementárny, přízračná koule Karlínského plynojemu, opuštěná prostředí s kusy civilizačního odpadu, který je časem krajinou opět pohlcován. Místa, nacházející se na dohled místa, kde bydlí. Jejich „realitu“ ukazuje jako chvějivý shluk okamžiků, vlnový kolaps. Jsou skutečně tu? Není to zde všechno pouhá Májá?

Dagmar Šubrtová (1973)

1994-2000 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (Kurt Gebauer)

Současná tvorba Dagmar Šubrtové pramení z prožívání environmentálního žalu, jenž jemně a citlivě reflektuje ve svých intervencích do krajiny, volných objektech i site-specific instalacích. Nevychází s transparenty, angažovanost=žitost. Krajina, ať ta, ve které trvale žije, ta, ve které se právě se nachází, anebo krajina v rozšířeném smyslu slova je pro ni místem, o které je třeba pečovat slovem, skutkem, duší, duchem.

Marta Zechová (1989)

2014-2019 Akademie výtvarných umění (Robert Šalanda, Jiří Petrbok)

Marta Zechová nachází svá malířská témata na konkrétních místech, na nichž se ocitá. Navazuje s místy dialog právě prostřednictvím jejich genia loci, buduje s nimi vztah. Skrze tento reflektující a zároveň sebereflexní přístup se jí daří „obhajoba“ krajinomalby, reagující na provokativní otázky typu, proč dnes tak zastaralé téma? Odpověď je nasnadě: V krajině přeci žijeme.

Výstava se koná v rámci programu 8. ročníku cyklu s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ_ DOBRŠ a je oficiálním doprovodným programem Mezinárodního hudebního festivalu DOBRŠSKÁ BRÁNA 2022.

Vernisáž v sobotu 20.8.2022 v 11:00.

Výstava potrvá do 9.10.2022

PETR ŠMAHA A PŘÁTELÉ – vernisáž výstavy

Petr Šmaha, Ivan Bukovský, Václav Fiala, Dagmar Hamsíková, Rudolf Jung, Zdeněk Lhoták, Jan Neubert, Aleš Ogoun, Eliška Rožátová, Jan Stoss, Marie Strahovská, Václav Špale, Jaroslav Urbánek, Jiří Voves

„Malba je pro mne rozplétáním uzlu prožité a viděné skutečnosti.“ Petr Šmaha
Výstava obrazů tohoto významného představitele české malířské exprese, příslušníka silné poválečné generace, je silnou výpovědí o problémech současného světa i o peripetiích lidské existence v jeho proměnách. Soubor vystavených pláten z posledního období vychází z autorovy obtížné životní situace, existenciální charakter tvorby podtrhla zhoršující se plicní choroba. Uprostřed vlny pandemie na jaře tohoto roku napadl covid jeho oslabený organismus a ukončil malířův život.
Přátelé a výtvarní kolegové Petra Šmahy
Druhou částí výstavy jsou práce kolegů, kteří se stali jeho přáteli a spolupracovníky v aktivitách neformálního spolku „Volného sdružení M“. Petr byl jeho morální a uměleckou autoritou a vystavená díla jsou věnováním, poděkováním a poctou tomuto významnému umělci, skvělému malíři, ale hlavně dobrému člověku.

Úvodní slovo pronese PhDr. Josef Záruba-Pfeffermann PhD.
Hudební vstup Jakub Sejkora.
————————————————————————————————————————-
Malíř Petr Šmaha se narodil 12.5. 1945 v Brně, zemřel 28. dubna 2021 v Praze.
V letech 1959 až 1962 studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně (prof. Emanuel Ranný, prof. Dalibor Chatrný) a v letech 1962 až 1968 na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. František Jiroudek, doc. Ladislav Čepelák a doc. Jiří John).
Rozhodujícím pro jeho tvorbu byla studijní cesta do Itálie a Francie v roce 1969. Vystavoval od roku 1961 (65 samostatných výstav a účast na řadě tuzemských i zahraničních kolektivních výstavách). Svými díly je zastoupen v řadě prestižních veřejných a soukromých sbírek doma 1 v zahraničí (Národní galerie v Praze, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie výtvarných umění v Ostravě, Národní památník Terezín a další).
V 90. létech byl členem ostravského spolku Kontrast 90, později členem pražských spolků Lipany, Nové sdružení, v letech 1999 až 2012 S.V.U. Mánes, následně Volné sdružení M.
Cesta malíře mu byla určena osudem, narodil se 12. května, ve stejný den jako malíř Josef Mánes, reprodukce jeho obrazu visela nad Petrovou dětskou postýlkou. Mánes, Ikonická osobnost dějin českého výtvarného umění se v průběhu času dočkal proměnlivé přízně, od obdivu a nekritického vzývání až k vyprázdnění jeho jména. Přitom málo známý zůstává malířův osobní život, který vyvrcholil rozvíjející se duševní chorobou a předčasnou smrtí. Petr pečoval o Mánesův odkaz a považoval za čest, že se mohl stát členem a později také funkcionářem obnoveného spolku S.V.U. Mánes. Angažoval se ve sporech o navrácení spolkové budovy a nakonec těžce nesl vážnou roztržku uvnitř spolku, kdy v roce 2012 se skupinou třiceti výtvarníků spolek na protest opustil.
Petr Šmaha patřil k početné poválečné generaci českých malířů. Od počátků své tvorby se projevoval jako svrchovaný malíř figuralista. Spontánnost jeho tvorby vycházející ze síly autentického prožitku jej nasměrovala k formě malířské exprese. Jeho osobitý projev ale nezapřel živý vztah k tradici české i světové malby i k osudům předchůdců. Petrovy velkoryse pojaté kompozice, spontánně gesticky nanášené na plátno, jsou výpovědí o současném světě, o jeho vážných problémech a často nelehkých podmínkách života v něm. Výrazný malířský talent umožnil Petrovi sdělovat vážná témata až na hraně abstraktního výrazu, vedle toho vytvořit i celou řadu výborných portrétů.
———————————————
Výstava se koná v rámci programu 7. ročníku cyklu s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ_ DOBRŠ.

Vernisáž v sobotu 25.6.2022 ve 16:00.
Výstavu můžete navštívit vždy odpoledne o víkendech (od 14 do 18 hod.) do 7. srpna 2022.
———————————————
GALERIE JE PODPOROVÁNA V ROCE 2022 V RÁMCI DOTAČNÍHO PROGRAMU JIHOČESKÉHO KRAJE

PROSTOR OBÝVANÝ LIDMI PAVEL PIEKAR – LIBOR BERÁNEK – MATĚJ LIPAVSKÝ – LADISLAV SÝKORA

Společná výstava čtyř členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar Praha představí grafické listy a ilustrace, zobrazující výjimečnou architekturu kolem nás, a to nejen sakrální objekty, jejich interiéry i exteriéry. Prostor obývaný lidmi je již po staletí definován právě architekturou, stavbami, které nás obklopují a inspirují, ve spojení s přírodou a krajinou.
Celý příspěvek

OHLÉDNUTÍ ZA VÝSTAVNÍ SEZÓNOU 2021 / MÍSTO PŮSOBENÍ – DOBRŠ

Devátá výstavní sezóna v galerii CoCo hostila tři samostatné projekty z výstavního cyklu, nazvaného již tradičně „Místo působení Dobrš 2021“. Oproti původnímu výstavnímu plánu bylo s ohledem na nouzový stav a omezené přístupy do muzeí a galerií upraveno plánované pořadí výstav a posunut časový harmonogram. Cíl činnosti galerie – znovuoživení kulturního života Dobrše jako kulturněhistorického kulturního centra regionu pomocí cyklů – výstavních akcí s doprovodným hudebním programem byl naplněn, a to i přes opatření státu v souvislosti s pandemií Covid 19 a tím vyvolaným omezením provozu či uzavřením galerie. Jednotlivé vernisáže a výstavy samotné shlédlo cca 640 návštěvníků vč. návštěvníků MHF Dobršská brána 2021. Pozornost akcím věnovala celostátní i regionální média (např. kudyznudy.cz, bbkult.net, Týdeník Strakonicko), ale i umělecké portály (artalk,cz).
Celý příspěvek

Vertikální aspekt | Pastrňák, Polcar, Vélová – Maupicová, Kovářík

VERTIKÁLNÍ ASPEKT
PETR PASTRŇÁK – TOMÁŠ POLCAR – MICHAELA VÉLOVÁ – MAUPICOVÁ – JAN KOVÁŘÍK
Kurátorka výstavy Lucie Šiková
Harmonie spolu s melodií a rytmem patří k základním prvkům, definujícím hudební projev klasického evropského typu V praxi se pak o harmonii hovoří jako o „vertikálním“ aspektu hudby. (zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Harmonie). Výstava připravovaná pro galerii na Dobrši v době konání hudebního festivalu programově vychází z předpokladu souladu (harmonie), tolik v dnešních časech potřebné, a představí čtyři umělce, pro jejichž dílo stojí harmonie a s ní spojená hudebnost v jeho základech.

Petr Pastrňák (1962)
Významný představitel české abstraktní malby patří ke generaci umělců, kteří na českou uměleckou scénu vstoupili v polovině devadesátých let. Pochází z Ostravy, rád se vrací do Beskyd, dlouhodobě žil v Praze a v posledních deseti letech pobývá převážně v jižní Indii. Pastrňák je umělec výjimečného nadání. Pracuje na principu řízené náhody a jejího doslova ekvilibristického malířského usměrnění. Vedle čistých abstrakcí založených na hudebním a automatickém principu malby se na jeho často „širokých plátnech“ potkáváme také s konkrétními místy či lidmi, stále jsme však konfrontování s myšlenkou pomíjivosti, dokonce přeludovosti tohoto světa.
Tomáš Polcar 1973
Tomáš Polcar, sochař a malíř, stejně jako Petr Pastrňák patří do umělecké generace, která ještě zažila předlistopadovou atmosféru, ale dozrávala a naplno vykročila do svobodné doby koncem 90. let minulého století. Polcar tvoří v otevřených „cyklech“. V cyklech Sóma a Rezonance vychází ze znaku šestiúhelníku. Inspirován tvarem buňky včelího plástu a zaměřuje se na dokonalost jejího tvaru, jím tvořenou síť, a s nimi asociativně propojenými vztahy části a celku, vznikem a rozpadáním, plností a prázdnotou. Hexagon ze své podstaty v abstraktních malířských kompozicích a sochách plní harmonizující funkci.

Michaela Vélová – Maupicová (1982 – 2018)
Michaela Vélová – Maupicová, kreslířka, malířka a sochařka, postupně ve své tvorbě stále více rozvíjela abstraktní geometrickou polohu, založenou na struktuře a jejímu růstu. Od počáteční živelnosti se postupně dobrala ke geometrické síti a postupně v průběhu její tvorby docházelo na obrazech k jejich „odhmotňování“ a prosvětlování, související s odpoutáváním se od fyzického bytí. Na konci pak v její malbě figurují stříbrná a zlatá barva, odkazující na duchovní sféru a všemu nadřazené harmonii.
Jan Kovářík (1980)
Janu Kováříkovi, sochaři, jenž se veřejnosti připomenul monumentální a minimalistickou elegantní Marií Terezií u pražského Prašného mostu, nejde o čistou geometrii. Ačkoli vychází z geometricky jasně definovaných objemů, jeho sochy bývají často vzdáleny čistým platonským tělesům a docházejí až k organickému tvarosloví. Vedle čistých, harmonických tvarů v jeho tvorbě stejnou měrou figurují poeticky hravé objekty, jež nezatěžkává přílišným intelektualizmem, ale zakládá na psychologickém působení tvaru a barvy. Povrch objektů nenechává v syrovém stavu původní sochařské materie, ale často dál pojednává v struktuře a barvě a podtrhává tak jejich smyslové vnímání.
————————————————————-
Výstava se koná v rámci programu 7. ročníku cyklu s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ_ DOBRŠ a je oficiálním doprovodným programem Mezinárodního hudebního festivalu DOBRŠSKÁ BRÁNA 2021.

Výstava potrvá do 25.9.2021

Vernisáž v sobotu 14.8.2020 v 11:00.
—————————————————————————————–
GALERIE SE TĚŠÍ V ROCE 2021 PODPOŘE V RÁMCI DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JIHOČESKÉHO KRAJE A MINISTERSTVA KULTURY ČR

Plakát

Plakát

CHŮZE ZA OBZOREM

Věříme, že k letošnímu létu s kulturou můžeme vzhlížet s nadějí a tak se s radostí těšíme, že i do galerie CoCo vstoupí v konci června milovníci kultury a výtvarného umění, bažící po jedinečném zážitku, v obklopení genia loci Dobrše. Připravili jsme pro Vás první ve výstavní sezóně 2021 několik výstav, z nichž první nabízí umělecký mezigenerační dialog. 

Společná výstava malíře Jaroslava J. Alta a malířky Markéty Filipové je prvním setkáním dvou rozdílných lidí, kteří se dívají podobným směrem. Směrem k obzoru. Horizont je nedosažitelnou hranicí jen pro toho, kdo se k němu snaží doplahočit. K obzoru je možné tančit, přicházet a odcházet, klanět se mu, cítit a dotýkat se ho. Není hranicí ani překážkou, je upomínkou na nekonečno, je otevřenou krajinou, která čeká na skotačící bytost. Je lehkostí a barvou, ve tmě září a vypráví snícím.

Jaroslav Alt je malíř-filozof barevnosti neviděného, obrazy, kterým pomáhá vzniknout nezobrazují viděnou skutečnost. Jsou živoucími svědky niterného spojení vnitřního a vnějšího světa. Spojení, ve kterém se znovu objevuje a ztrácí obzor, jak se mračna převalují po povrchu v klidném tanci milionů částic. Malovat v tichu znamená nechat promlouvat obrazy.

Markéta Filipová maluje obrazy viděné ve světě bez hmoty. Vize snu, ať už bdělého nebo nočního, je obrazem spatřeným bez očí, je celistvou zkušeností těla, mysli, duše a všeho toho, co nám uniká pod proudem řeky slov. Lidská bytost je prostředníkem, který přináší obrazy snícího těla do fyzické přítomnosti hmoty. Obrazy z krajiny uvnitř horizontů a za nimi. Snící tělo se obzoru nebojí, je před ním, s ním i za ním, obsahuje celou šíři, ale nezabírá rozpínavě prostor. Je materiálem, ze kterého vzniká obraz, stejně jako obrazem, jímž se živí vize. Vše je propojeno. Ticho se vrací a je bouřlivě modré.

 Jaroslav J. Alt (*1950 v Kutné Hoře)

Malíř a grafik, vystudoval obor restaurování na AVU v Praze u profesorů Slánského, Ondráčka a Veselého. Jako pedagog působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Žije a pracuje v Trstěnici u Litomyšle a v Praze. Vystavuje v České republice a v zahraničí.

Markéta Filipová (*1990 v Praze)

Malířka, absolventka ateliéru Malířství III. Petra Kvíčaly na FaVU v Brně, kde v současnosti studuje na doktorandském stupni. Je členkou umělecké skupiny Comunite fresca, která byla v roce 2019 nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Žije v Brně, kde se svým partnerem obhospodařuje malou zahrádku a občas vystavuje převážně v ČR.

  

————————————————————————–
Výstava se koná v rámci programu 7. ročníku cyklu s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ_ DOBRŠ 2021.
Potrvá do 7. srpna 2021.

Vernisáž v sobotu 26.6.2020 v 16:00.

—————————————————————————————–
GALERIE JE PODPOROVÁNA V ROCE 2021 V RÁMCI DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JIHOČESKÉHO KRAJE A MINISTERSTVA KULTURY ČR.
Plakát

Katalog MÍSTO PŮSOBENÍ _DOBRŠ 2016 – 2020

Po pěti letech od prvního rekapitulačního počinu – katalogu, shrnujícího 15 let výstavní činnosti galerie CoCo – je na světě plnobarevný katalog další, s názvem MÍSTO PŮSOBENÍ DOBRŠ 2016-2020, mapující a rekapitulující tentokrát časově kratší, nic méně pro galerii neméně důležitý úsek její existence.
Ten se zkráceně nechá charakterizovat také několika základními údaji: 5 let – 13 výstavních cyklů – 5 kurátorů – 17 výstav – 45 vystavujících umělců – 9 vernisážových hudebních vystoupení.
Úvodním a závěrečným slovem jej opatřili Ivo Kraml a Květa Čulejová.
S ohledem na „dobu koronavirovou“ není na rozdíl od doby pře pěti lety alespoň nyní možné katalog uvítat společným křtem zástupců galerie a umělců, jejichž díla jsou zde prezentována. Věříme ale, že se tak bude moci stát v blízkých týdnech nebo měsících a velmi se na tuto událost již těšíme. O přesném datu a místu události bude včas vydána informace prostřednictvím webových stránek a facebookového profilu galerie.
Katalog lze zakoupit v galerii samotné nebo objednat prostřednictvím e-mailu: info@galerie-coco.cz.
ISBN 978-80-907040-1-5
Poděkování patří opět Jihočeskému kraji, který podpořil vydání katalogu prostřednictvím Grantového programu „Podpora muzeí a galerií“ – opatření č. II – propagace muzeí a galerií.

Titulní stránka katalogu 2016 - 2020

Pozvánka na vernisáž a výstavu

NA VĚCNOST | MARIE BLABOLILOVÁ – EVA ČERVENÁ – JONÁŠ CZESANÝ – VLADIMÍR VÉLA

Marie Blabolilová (1948), grafička a malířka je na domácí výtvarné scéně skutečná osobnost. Její doménou je grafika a práce na linoleu. Ikonografický repertoár se sestává z obyčejných věcí, často jaksi na okraji, a společenstvími, jak sama říká, chudáků. Lidskou figuru pro skepsi ze směru, kam se člověk ubírá, opustila. Její věcnost je civilní a lidsky sdělná. 

Eva Červená (1987) působí jako odborná asistentka na pražské AVU. Tato excelentní grafička a malířka inspiračně vychází také od obyčejných předmětů, a její existenciální zátiší se současným výtvarným jazykem dotýkají skutečností mimo čas. 

Jonáš Czesaný (1972) svoji osobitě expresivní a zároveň intelektuální malbu zakládá na melancholické notě poetiky jinotaje. Jeho obrazy se odvíjejí od škály především opět civilistních témat, na něž zaměřuje své pomyslné zvětšovací sklo, skrze které si prohlíží a, mnohdy ironicky, reflektuje. 

Vladimír Véla (1980) směřuje k expresivní, vizuálně silné, a ač abstraktní, paradoxně stále předmětnosti. Námětově vychází z konkrétních, často zprvu obyčejných situací a předmětů, které během malování dovede až k jejich subtilnímu obsahu. Na dřeň, na esenci.

Ztišené, usebrané společenství těchto čtyřech autorů tak zaklene oblouk mezi společnou věcností a věčností. S háčkem.

Kurátorka výstavy Lucie Šiklová

Výstava se koná v rámci programu 6. ročníku cyklu s názvem  MÍSTO PŮSOBENÍ_ DOBRŠ  a je oficiálním doprovodným programem Mezinárodního hudebního festivalu DOBRŠSKÁ BRÁNA 2020.

Potrvá do 19. září 2020.

Vernisáž v sobotu 15.8.2020 v 11:00
—————————————————————————————–
GALERIE JE PODPOROVÁNA V ROCE 2020 V RÁMCI DOTAČNÍCH PROGRAMŮ JIHOČESKÉHO KRAJE A MINISTERSTVA KULTURY ČR.