TŘI KROUŽKY

Výstava

Vernisáž

Výstava je koncipována jako místo setkání generačně blízkých umělců, kteří až na výjimku (Jan Vohradský) vstoupili na výtvarnou scénu v polovině 90.let a jejichž vysokoškolskému studiu předcházelo v osmdesátých letech minulého století, před přelomovým rokem 1989 ještě v době, poznamenané hlubokou totalitou, setkání v pražských výtvarných přípravných kurzech, chceme-li kroužcích.

Na Žižkově ve Štítného ulici učil v Základní výtvarné škole zájemce o umění kresby pan malíř Karel Plaček. Na Národní třídě naproti Máji vedl v letech 1980–85 v podkrovním ateliéru KDHMP figurální i věcné kreslení sochař Pavel Míka. V budově KDHMP Na Florenci pak od půli osmdesátých let přizval k učení i své dva kolegy ze studií na AVU Praha, sochaře Michala Blažka a malíře Josefa Žáčka. Na Florenci pak vedle kurzů kresby proběhla i série přednášek o aktuálním umění od filozofa Petra Rezka s tajnou účastí umělce Milana Knížáka. Kurzy kresby na Národní připravily k přijetí na AVU Praha například malířku Jitku Anlaufovovou, Elišku Jakubíčkovou, malíře Jiřího Matějů či Jiřího Petrboka nebo sochaře Pavla Míku, Marka Ludmilu, Marii Šeborovou, a právě i Zdenka Hejla. Někteří vystavující, např. Martin Janíček, znají Zdeňka Hejla především z kroužku v Grébovce, když tento kroužek modelování vedla nejdříve akad. sochařka J. Šťovíčková, a poté keramička Marie Adamcová, manželka Vojtěcha Adamce a matka V. Adamce ml.. Mnozí z výše zmíněných návštěvníků "kroužků" se stali po ukončení AVU renomovanými umělci, středoškolskými nebo vysokoškolskými pedagogy, někteří studia nedokončili, nicméně jejich vrozený talent se i bez tohoto punktu oficiálního vzdělání dále rozvíjel, někdy trochu v ústraní. Navíc není výjimkou, když velký talent jde v ruku v ruce s jistou individualitou, výjimečností či svérázností v přístupu k životu. Takovou osobností byl právě Zdeněk Hejl, který v r. 2023 zemřel a jemuž je věnována hlavní část výstavy. 

Druhou částí výstavy jsou práce přátel, spolupracovníků či kolegů Zdeňka Hejla. Tvorbu všech osobností výstavy pak spojuje kontemplativní, hlubinný přístup k životu a ke světu, který každý z nich reflektuje individuálním a neopakovatelným přístupem. Vystavená díla jsou věnováním, poděkováním a poctou tomuto významnému umělci, skvělému malíři a sochaři, ale hlavně dobrému člověku. 

Vystavující umělci: 

Zdeněk Hejl (*1958 v Praze, † 2023 v Praze)

Studoval na AVU v Praze (1990-1993), obor sochařství, pod vedením prof. Hendrycha 1993-1995, obor malířství, pod vedením prof. Hodonského.

Nejenom před studiem na AVU, ale také v pozdějším období se věnoval kresbě, ve které vždy preferoval především studium lidského těla. Z těchto kreseb je patrný zájem o renesanční a barokní umění. Jeho kresby jsou nepřehlédnutelné, postavy vynikají dynamickým pohybem a autorovým sochařským, plastickým a prostorovým cítěním. V další fázi své umělecké a tvůrčí cesty se věnoval kresbě a malbě v plenéru. V obrazech a kresbách se objevuje jeho vztah k barvě, prostoru a k organické, plastické hmotě. Barevnými pigmenty, hnědou rudkou dokázal energickou kresbou plasticky zachytit tvary kmenů, včetně detailů kořenů, větví stromů a ve svých krajinomalbách ostrými, barevnými tóny velmi citlivě vyjádřil viděný okamžik. Zaznamenával tak náladu krajiny a také svůj dojem. Nikdy neusiloval o realistický popis viděného, ale barevnými a kompozičními celky citlivě a intuitivně zaznamenával skutečnost. (Marek Ludmila)

Eliška Jakubíčková (*1955, Pardubice)

Eliška Jakubíčková patří mezi naše významné současné představitele gestické expresivní malby. Na svých obrazech Eliška Jakubíčková propůjčuje hmotnost nehmotnému, a naopak lehkost hmotné realitě. Její plátna s motivy květů, křehkých a pomíjivých nositelů povzbuzujících, povznášejících poselství, vyzařují neobyčejnou sílu, jež nespočívá toliko v jistém monumentálním kaligrafickém gestu, ale v duchovním poselství či přesahu.

Jitka Anlaufová (*1962, Příbram)

Jitka Anlaufová (absolvovala v roce 1992 na AVU v Praze v ateliéru F. Hodonského) navazuje na středoevropskou tradici duchovně orientované abstraktní malby. Prostřednictvím svých lyrických minimalistických obrazů zkoumá a rozvíjí abstraktní formy, které vycházejí ze strukturální povahy živé hmoty; pomocí intuice a imaginace v nich artikuluje procesy zrodu a proměn nových organických forem, živých organismů, planetární příběh fylogeneze a intimní symbiózy člověka s přírodou.

Marie Šeborová (*1966, Kroměříž)

Vystudovala na AVU v Praze, ateliéry figurálního sochařství a medaile Prof.J. Hendrych a kresby Prof. J.Svobodová. Základním tématem její sochařské práce je lidská a zvířecí figura. Často se inspiruje starověkou mytologií, archaickými kulturami a archetypálními vzory. Tvoří sochy, obrazy, kresby, medaile a návrhy pamětních mincí. Věnuje se volné tvorbě, tvorbě na zakázku (portréty, medaile) a mincovní tvorbě (pro ČNB a SNB). Na AVU v Praze vyučuje předmět Praktické dovednosti – socha. Pravidelně vystavuje na samostatných a kolektivních výstavách. Účastnila se mnoha sochařských i medailérských sympozií v Evropě, Asii a Austrálii. Její díla jsou zastoupena v řadě veřejných i soukromých sbírek v ČR, Evropě, USA, Austrálii.

Vanda Němcová (*1966, Opava)

Studovala v letech 1990–1997   na  Akademie výtvarných umění v Praze (ateliéry Jitky Svobodové a figurálního soch. prof. Hendrycha). Ve svých kresbách odkrývá své nejniternější pocity, své prožitky, intuici, asociaci, podvědomí. Kresba je pro ni určitou duchovní výpovědí, rituálem.  Kresby velkých hlav z 90.let diváka přitahují neuvěřitelně silnou, až mystickou energií. Přestože by se nám mohlo zdát, její dílo nepředstavuje extázi spojenou se šamanismem, ale jí samotnou.  Kresba je pro ni nejbližším prostředkem pro toto sdělení a považuje jí za více než jakoukoliv řeč, nebo slovo, nebo větu.                                      

V barevných kresbách, z pozdějšího období se VN zabývá energií planetárního systému, souvisejícím s planetárním vědomím. Představuje tak duchovní a nehmotnou skutečnost. Celý proces vzniku díla vyžaduje její silnou emocionální koncentraci. V těchto kresbách hledá co nejbližší kontakt, snaží se dotknout rozkresleného díla. Proto maluje a kreslí také konečky prstů a jemnými doteky s poklepáváním vyplňuje barevně jemně načrtnuté motivy.                                     

Marek Ludmila (*1964, Hranice)

Absolvent AVU, akademický sochař a restaurátor. Zasloužil se o restaurování, rekonstrukci a obnovu řady památek v Hranicích a okolí. V dřívějším období se věnoval hodně restaurování památek. Tato činnost mu přinášela velké poznání jak v umělecké, sochařské, tak také duchovní rovině. Mnohem blíže se seznamoval s výrazem například barokní architektury a sochy, jejich vzájemného propojování a také se způsoby jejich provedení. Začal více chápat důležitost reliéfu krajiny, místa, prostředí pro umístění sochy, nebo architektury. Toto bádání ho ovlivnilo také ve volné tvorbě, ve které se snaží čistě subjektivně vyjádřit konstrukcí, objektem, nebo sochou vztah k danému prostoru, který více umocňuje a zvýrazňuje. Objekty komponuje do tvaru půdorysu daného prostoru tak, aby zaznamenávalo pohyb hmot, nebo konstrukcí. Snaží se tak vyprovokovat konfrontaci, napětí mezi prostorem, plastikou, nebo objektem.

Jan Vohradský (*1997, Praha)

Syn výtvarníků, Markéty a Jiřího Vohradských, Jan měl ve svém dětství a mládí možnost se právě díky rodinným kontaktům setkávat se Zdeňkem Hejlem, ten jej ovlivnil i v jeho tvorbě a přístupu k umění. Jan Vohradský vystudoval AVU v Praze, ateliér Grafika II Vladimíra Kokolii. Celou dobu od začátku roku 2020 se věnuje kresleným a malovaným portrétům významných osobností lidských dějin a kultury, kterých už je určitě kolem dvou set. Jsou vytvářené různými technikami, a když je publikuje každý́ týden na Facebooku, přidává k nim biografické údaje. Pro něj samotného je to jakési spojení umění a naučnosti, které mi funguje.

Anna Svobodová (*1961, Karlovy Vary)

Restaurátorka, převážně i pracuje na severu Čech. Střední školu – SUPŠ v Praze na oboru malba ukončila v r. 1980. Zájem o historii ji nasměroval do družstva Štuko obnovujícího památky a později na památkové objekty Středočeského kraje. V restaurátorském atelieru pražské AVU diplomovala v r. 1994. Jejím zájmem jsou převážně nástěnná malířská díla. Několik let předává své zkušenosti s výtvarnými technikami na výtvarných kurzech. Věnuje se i své vlastní tvorbě.

Pavel Míka (*1952, Praha)

Studoval nejprve na strojní průmyslovce, poté na Střední odborné škole výtvarné v Praze a dále na Akademii výtvarných umění u Jiřího Bradáčka (1977-1983). Od roku 1991 působil na Akademii výtvarných umění v Praze jako pedagog při restaurátorské škole, v letech 2006-18 pak jako docent.  Pavel Míka, sochař inspirovaný sochařským přístupem Zdeňka Palcra, se zabývá rovněž otázkami z oblasti filozofie umění. V roce 1985 se zúčastnil sochařského setkání v Přední Kopanině, v roce 1993 participoval na sympoziu Džbán u Rakovníka, následovala sympozia Břeclav (1995), Jirčany (1996), Beer Sheva (Izrael 1997), Kemijärvi (Finsko 1999), Sloup v Olomouci (1999). Samostatně vystavoval převážně v Praze a v Brně. Od r. 2018 působí jako sochař a restaurátor na volné noze. 

Petr Pazdera Payne (*1960, Praha)

Petr Pazdera Payne je český spisovatel. V letech 1979–1981 se vyučil uměleckým zpracovatelem dřeva, poté v letech 1981–1982 a 1984–1989 vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu, v letech 1989–1992 působil jako evangelický farář v Kadani a v Chomutově. V roce 1997 založil nakladatelství Medard.

Pavel Pavlousek (*1962, Praha)

Český malíř a výtvarník, středoškolský profesor estetiky. Vystudoval malbu na AVU u Bedřicha Dlouhého, Františka Hodonského a kresbu u Jitky Svobodové, učí dějiny umění na gymnasiu, žije a tvoří v Praze, je zastoupen v českých a zahraničních sbírkách.

Martin Janíček (*1961, Praha)

Studoval AVU Praha 1990-1997, ateliery M.Knížák, M.Bielický a M.Šejn, asistent. Zvukový umělec, sochař, hudebník, zkoumá akustické vlastnosti materiálů, ale i samotných prostorů od r.1990 Stavitel nových autorských hudebních nástrojů, objektů a instalací, interakce prostor, světlo, zvuk, - architektura. Účast: Hermit symposia, CZ, 1992-9, Fylkingen music centre-Sveden 1998, Experimental Intermedia-NYC, U.S.A., Expo 2005- Aichi Japan, Colombo Art Biennial Sri Lanka- 2016, Y2Klooping fest: Providence, Santa Cruz, Mexico, Pražské jaro - 2022, Desnos-Terezín 2023, Gočár Gallery Pardubice 2024 

Jana Šimáčková (*1962)

1986–1992 AVU Praha, ateliér Figurální a monumentální malby (prof. akad. mal. Jiří Ptáček, prof. akad. mal. Jiří Načeradský); 2005–2010 AVU Praha, ateliér Restaurování výtvarných děl malířských (prof. akad. mal. Karel Stretti).

Mirek Baštýř (*1952)

Absolvent Střední kamenické školy v Hořicích. V 80tých letech navštěvoval se Zdeňkem Hejlem kursy kreslení a modelovaní. Od roku 1990 pracuje jako kameník, kamenosochař a restaurátor při opravě památek.

Výstava potrvá do 8.8.2025. 

Výstava je přístupna o víkendech 14 až 18 hod. nebo na vyžádání na tel. 777 641 164

GALERIE SE V ROCE 2025 TĚŠÍ PODPOŘE V RÁMCI DOTAČNÍCH PROGRAMŮ MINISTERSTVA KULTURY ČR, STATNÍHO FONDU KULTURY ČR A JIHOČESKÉHO KRAJE